Já, Bahia, zázračně zachráněná (2011)

30. června 2009 spadlo u Komorských ostrovů do oceánu letadlo se 153 pasažéry na palubě. Jenom Bahia Bakari, dvanáctiletá Francouzka původem z Komor, katastrofu přežila. Po pádu letadla do vody se chytila jedné z trosek a takto vydržela v ledovém a rozbouřeném oceánu celých devět hodin. Až do chvíle, kdy ji z vody vytáhl jeden námořník. Zázrak, nebo neuvěřitelná vůle k životu? Odpověď na tuto otázku hledá sama Bahia v knížce, kterou napsala společně s novinářem Omarem Guendouzem. Útlá knížečka připomíná podrobný deník, ve kterém dívka popisuje jednu po druhé hodiny, které strávila v letadle těsně před jeho pádem, potom uprostřed oceánu a nakonec v nemocnici a znovu doma. Společně s Bahiou se čtenář vrací i do minulosti této dívenky: po pádu do vody se Bahia cítí minutu od minuty zoufalejší a vyčerpanější. A tak – aby nepropadla beznaději a zároveň zůstala bdělá – se ve vzpomínkách vrací do doby před nešťastným letem. Ve své fantazii se znovu setkává se svými rodiči, sourozenci i kamarádkami. Při životě ji drží víra, že se s nimi – a zejména se svojí matkou – brzy shledá. Snad i to jí zachránilo život…V té době ještě netušila, že její matka při neštěstí zahynula. 6 měsíců po leteckém neštěstí poskytla dívka interview, kde sama sobě klade otázku: „Čím to je, že jsem se zachránila já a ne někdo jiný?“ A potom dodává: „Někdy si říkám, že kdyby mě byl někdo požádal o to, abych si to s maminkou vyměnila, udělala bych to.“