Baťa - Ohlédnutí za knihou Budujme stát pro 40 000 000 lidí
CO U NÁS OD BAŤI KOUPÍTE?
Budujme stát pro 40 000 000 lidí je vizionářská kniha, která pojednává o tom, jak by mohlo celé Československo dosáhnout ještě vyšší úrovně v ekonomické, technické i dopravní oblasti. Baťa v ní uvedl, že pomocí lepších metod v těžbě nerostných surovin a zemědělství, vybudováním dopravní infrastruktury a navazujícím rozšířením řemesel a obchodu celá země může uživit 40 milionů lidí.
Kniha vyšla ve dvou vydáních. Poprvé byla vydána v roce 1937 ve Zlíně v rozsahu 158 stran. Její druhé vydání přišlo hned v roce 1938, které bylo rozšířené a revidované o 186 stranách. Na ilustracích pracoval B. Stefan.
V naší nabídce najdete knihu v prvním vydání z roku 1937. Kniha je ve velmi dobrém stavu. Musíte jí odpustit pouze malé stařičké skvrnky na deskách a ořízce. Knižní blok knihy je svým stavem potěchou pro oko. Stránky jsou čisté a zpracovány z kvalitního papíru.
https://www.ekvariat.cz/budujme-stat-pro-40-000-000-lidi--1937/
Také u nás můžete zakoupit jeho první knihu Spolupráce.
https://www.ekvariat.cz/spoluprace--1936/
Bohužel zboží je již vyprodáno.
NĚCO Z HISTORIE:
Jan Antonín Baťa, narodil se v Uherském Hradišti 11. března 1898. Ve svém životě vybudoval velmi úspěšnou kariéru podnikatele na půdě Československa ale také Brazílie. Na této úspěšné cestě životem mu napomohlo vlastnictví akciové společnosti Baťa, které mu připadlo po smrti jeho bratra v roce 1932.
V letech 1934-1938 vybudoval tzv. Baťův kanál. Je to historická vodní cesta o délce 52 km, která spojovala Otrokovice s Rohatcem a částečně využívala i řeku Moravu.
Psal se rok 1936 a Baťa byl zvolen předsedou Světové asociace pro obchodní vzdělávání. Také vyšla jeho první kniha "Spolupráce". Za sedm let působení v čele zlínských Baťových závodů si zaregistroval 100 patentů. Ty buď přímo nesou jeho jméno nebo vznikly pod jeho vedením. Zejména se jedná o obuvnické stroje a různé zlepšovací návrhy. O dva roky později v roce 1938 vydal knihu Budujme stát pro 40 000 000 lidí, v níž představil veřejnosti rozsáhlé hospodářské záměry.
V roce 1939 emigroval do USA, kde se podařilo uprchnout i jeho rodině. Vzhledem k jeho politickým názorům a dřívějším protiněmeckým výrokům, byl prakticky vyřazen z okruhu loajálních československých občanů a jeho život v emigraci nebyl snadný. Postoje, které za války zastával, znepokojovaly i ostatní spolupracovníky firmy Baťa. Na Baťu byl kladen nárok, aby začal podporovat československý odboj. Neučinil tak a dostal se do úplné izolace, kde nemohl vykonávat funkci šéfa firmy. Počátkem roku 1941 opustil USA a usadil se v Brazílii. Od té doby začal velmi aktivně zakládat řadu nových obuvních i jiných společností podle vzoru zlínských Baťových závodů.
Ve Zlíně se situace zhoršovala a na povrch začaly vyplouvat otázky, kdy se Baťa ze zahraničí vrátí. Ten se nevrátil a v květnu 1945 po osvobození Československa byla do firmy Baťa a.s. Zlín dosazena národní správa. V říjnu 1945 byla firma znárodněná prezidentskými dekrety, kterými se v té době znárodňovaly banky, doly a klíčový průmysl, do kterého baťova firma spadala. Roku 1946 bylo Baťovi uděleno brazilské občanství a v Brazílii také 23. srpna 1965 zemřel.
